Doporučení a nejlepší postupy pro restituce a náhrady nemovitého majetku

Jako první konkrétní úkol uložila Terezínská deklarace institutu zaštítit mezivládní jednání o dosud nerestituovaném a nekompenzovaném soukromém a obecním nemovitém majetku zkonfiskovaném či jinak zcizeném nacisty a jeho kolaboranty.

Jednání probíhala na Ministerstvu zahraničních věcí ČR v průběhu jara 2009 a vyvrcholila začátkem června 2009, kdy byl zástupci 43 států podepsán historicky bezprecedentní dokument s názvem Doporučení a nejlepší postupy pro restituce a náhrady nemovitého majetku zkonfiskovaného či jinak zcizeného nacisty, fašisty a jejich kolaboranty v období holocaustu (šoa) v letech 1933-1945, včetně období II. světové války, v němž signatářské země prohlašují, že zváží zavedení legislativních úprav, které by vedly alespoň k částečné nápravě neodškodněnéých majetkovéých újem napáchaných nacisty a jejich kolaboranty na obětech a přeživších, potažmo jejich dědicích.

Dokument byl slavnostně vyhlášen dne 9. června 2009 v Lichtenštejnském paláci v Praze za přítomnosti tehdejšího českého premiéra Jana Fischera, tehdejší izraelské ministryně pro záležitosti seniorů Ley Ness, tehdejšího zvláštního zmocněnce americké ministryně zahraničních věcí pro záležitosti holocaustu Stuarta Eizenstata, velvyslanců a dalších důležitých osobností.